Adel, jak to vlastně s tebou a FuTrem začalo? Jak jsi se o nás dozvěděla? Pamatuješ si svou první hodinu?

Samozřejmě, že si velmi dobře vzpomínám na své začátky ve FuTru. Teď to bude znít trošku zvláštně, ale vše začalo zhruba před dvěma roky na letišti ve Vídni, kde jsme s kolegy zůstali trčet kvůli zpoždění. Měli jsme dost času jen tak klábosit. Jeden kolega, do kterého bych to nikdy neřekla, se doslova zapáleně rozpovídal o cvičení s kettlebells a vlastní vahou. Zajisté, jako správně zvídavý člověk jsem chtěla vidět „nějakou ukázku“.

Bohužel k dispozici nebyla žádná bell, tak jsem se musela „spokojit“ s krásně provedeným klikem na jedné ruce nebo dřepem na jedné noze s příručním zavazadlem. Musím říct, že jeho barvité vyprávění a názorná ukázka mě natolik uchvátily, že jsem si řekla: „Jdu do toho“!

Po návratu z pracovní cesty jsem se okamžitě přihlásila na svou první hodinu ve FuTru. Bylo to jedno z mých nejdůležitějších a zároveň nejlepších rozhodnutí, které jsem v životě udělala. Už jen při vstupu do tělocvičny jsem byla mile překvapena z velmi přátelského prostředí, žádné supermoderní fitko, ale klasická, velmi útulná, minimalistická tělocvična v činžáku. Navíc se mi moc líbil individuální přístup, kdy každý cvičí svůj program dle vlastních fyzických možností.

 

Jaký na sobě za tu dobu, co cvičíš, pozoruješ progres? Myslím jak po fyzické, tak po psychické stránce? 

Rozdíl mezi mou současnou fyzickou kondicí a kondicí předtím, než jsem vstoupila do gymu, je obrovský. Po prvním tréninku jsem pomalu ani nedošla na metro. Dnes v pohodě vybíhám schody i se zátěží, už si neříkám o pomoc, když potřebuji něco těžkého odnést neb

o zvednout. Naopak někteří lidé (zejména členové rodiny) žádají o pomoc mě. A to mě moc těší.

Kromě toho pravidelná docházka a efektivní struktura tréninků mi přináší odměnu ve formě např. zvýšení počtu opakování swingů, snatchů, pressů nebo navýšení váhy. Což mě stále více a více motivuje k dalšímu cvičení. V podstatě je to pro mě jistý druh závislosti. Takže varování pro nováčky: „Jakmile propadnete cvičení s kettlebell, už s tím nikdy nepřestanete“.

Kromě skvělé fyzické kondice má cvičení velký vliv i na „zocelení“ psychiky. Působení mezi mentální a tělesnou stránkou je vzájemné – jedno bez druhého nefunguje. Cvičení mi přináší vyrovnanost, sebejistotu a připravenost na psychickou zátěž. FuTr se pro mě stal místem, kde se vždy odreaguji, vyčistím hlavu, a získám pořádnou dávku energie.

 

Co pro tebe byla v tréninku ta největší výzva? Vím, že ses dlouho a velmi trpělivě snažila proniknout do ‚tajů‘ snatche. Dlouho se nedařilo… a dnes mrskáš double snatche, double jerky i double push pressy, ani nemrkneš.

Největší výzvou byl pro mě zcela určitě shyb. Nikdy předtím jsem se na hrazdě nepřitáhla. Takže, když jsem se dopracovala k prvnímu shybu, musela jsem to jít náležitě oslavit. Ale technicky mě hodně potrápil již zmíněný snatch. Na snatchích jsem tvrdošíjně pracovala zhruba půl roku. V tomto období jsem šla celkově dolů s fyzickou kondicí. Musela jsem přerušit pressovací program a vrátit se k základům.

Pravděpodobně z velké části za to mohly problémy v osobním i pracovním životě. K tomu všemu se připojily zdravotní komplikace. Spojení všech těchto faktorů se negativním způsobem podepsalo na mé psychické a fyzické formě. Na dno jsem se nepropadla právě díky FuTru, který mi pomohl toto nelehké životní období překonat.

Nakonec jsem se vzchopila a zvládla svůj první technicky dobře provedený snatch, na který jsem hrdá. Samozřejmě nemohu opomenout poděkovat instruktorce Míše za velkou trpělivost a morální podporu („Míšo, díky!“). Pak už šlo vše jako po másle. Cviky – double snatche, double jerky a double push pressy jsem se naučila bez problému a zařadila je do cardia.

 

Jak se Ti líbilo na našem letním soustředění – KB5/FuTr Campu? Posunul tě nějak?

KB5 Camp neměl chybu. Byl naprosto super po všech stránkách díky profesionálnímu týmu instruktorů, vysoké úrovni výuky a všem zapáleným účastníkům do cvičení s kettlebell. Camp byl pro mě přínosný z hlediska získání cenných rad a typů, jak vylepšit techniku.

Musím přiznat, že jsem dostala docela do těla. A to mě nakoplo. Tak jsem si řekla: „Budu chodit cvičit třikrát týdně, abych posílila fyzičku“.

Nedávno jsi začala cvičit s velkou činkou – jaký máš z tohohle ‚nástroje proti slabosti‘ pocit a jak je to pro tebe jiné oproti kettlebell?

Na deadliftu s velkou činkou pracuji od září. Tomuto „nástroji proti slabosti“ jsem propadla takřka hned po svém prvním deadliftu. Pravděpodobně se mi zalíbil adrenalin ze zvedání těžkého železa. Další navýšení váhy je pro mě vždy výzvou. V porovnání s kettlebells je technicky správné cvičení s velkou činkou náročnější na koncentraci a trpělivost. Posiluji tak víc celé tělo i mysl v rámci několika vteřin. Veškeré soustředění je koncentrováno do malého okamžiku.

 

Adel, děkujeme za rozhovor, at‘ se daří ve cvičení a nejenom!

O autorce: Adel pravidelně dobíjí baterky v gymu už od září 2015. Kromě FuTru má ráda lyžování, jógu a společnost dobrých přátel. Ve volném čase obráží hudební kluby a poflakuje se v obchodech s gramodeskami.


Chceš mít hezkou postavu, hýbat se lépe, dostat se do kondice, zesílit?

Na nic nečekej, zavolej na 608 826 788 (recepce – pondělí až čtvrtek, 16 h. až 20 h.) nebo využij kontaktní formulář níže a domluv se na první cvičení!

Cvičíme ve vlastních prostorách 5 minut od stanic metra Hradčanská/Dejvická – ulice Wuchterlova 1, Praha 6!

jméno (třeba zadat)

email (třeba zadat)

předmět zprávy

zpráva

email