Můj příběh

Vždy jsem milovala pohyb a byla dost sportovní typ, i když jsem žádný sport nikdy nedělala nijak intenzivně. A zároveň jsem vždycky měla problémy s váhou, postavou a hlavně sebepřijetím (celou pubertu jsem se potýkala s poruchou příjmu potravy).

Od dětství do patnácti jsem jezdila na koních, na gymplu jsem se snažila běhat, jezdila jsem několikrát ročně na divokou vodu, pak jsem hrála trochu squash a chodila plavat nebo do posilky. Na vysoké škole jsem se aspoň naučila plavat pořádně a pravidelně, občas jsem k tomu lezla na stěně. Zkoušela jsem i další věci, toužila jsem po bojových sportech, takže jsem zkusila Taebo i skutečný Thajský box. Ten mě sice zaujal, ale vyžadoval hodně tréninku a já chtěla aktivitu, která by mě bavila a dala mi lepší fyzičku, nechtěla jsem tím trávit tři odpoledne v týdnu.

Na jaře roku 2012 jsem zkusila silový kondiční trénink. Líbilo se mi, že jsem se fakt dobře zničila a zároveň začala dělat pořádné cviky s “těžší” váhou. Jenže jsem “srdcař”, věci moc nevzdávám, jedu na doraz, tak na mě trenéři nakládali docela dost. Ale měla jsem super pocit z toho, že mě pak dva dny bolí tělo a že jistě sílím…to jsem ještě netušila, že to tak být vůbec nemusí. Nakonec to skončilo chronickou bolestí ramen, kombinace cvičení s fyzicky náročnou školou (sochařství) vedla k přetížením.


FuTr

Klasické silové cviky mě však chytly a začala jsem hledat něco podobného, co by ale nebylo tak “náročné”. A natrefila jsem na Funkční trénink. Na zkušební hodinu jsem šla před Vánoci 2012, ještě na Vinohrady. Tělocvična mě až tak neohromila, byla podobná jako jsem znala, prostě minimalistická. Dojmy z první hodiny byly smíšené, ale řekla jsem si, že to prostě zkusím, individuální přístup mě přesvědčil.

Začala jsem chodit od ledna 2013. A zcela mě to pohltilo. Některé cviky jsem “znala” už z dřívějšího cvičení, ale teprve zde jsem se naučila pořádnou techniku a zjistila, k čemu jsou vlastně dobré. Klik, GU, dřep, deadlift, swing… a cesta ke shybu. To pro mě byla největší výzva, jestli svou nemalou váhu dokážu nakonec vytáhnout na hrazdu.

Bohužel u pressovacího programu se znovu ozvala stará bolest ramen. Ale tentokrát jsem ji řešila s doporučeným fyzioterapeutem Martinem Svitkem, a pak byla v gymu pod kontrolou s důrazem na mé problémy a jejich řešení, hlídání. Propojení gymu a fyzioterapeuta skvěle zafungovalo. Na podzim jsem se ke cvičení vrátila a konečně se začala víc posouvat, tentokrát už bez bolesti. Protahování a technika mi ramena daly do pořádku, i když pressovací programy mi asi nikdy sedět prostě nebudou. Ale naštěstí bylo plno jiných možností. V lednu 2014 jsem udělala sama první shyb.

Postupně jsem se dostala ve cvičení dál a i v něm přede mnou vyvstala velká výzva – velká činka. Podmínkou však bylo chodit cvičit třikrát týdně. I když jsem si to na začátku cvičení ve FuTru neuměla představit, skočila jsem do toho a šlo to snáz, než bych čekala. Velká činka mě prostě pohltila a přinesla mi fakt silnou motivaci, soustředění i vzrušení do tréninku.

Přínos do života

Ruku v ruce se cvičením jsem viděla posun i na svém těle, zpevňovala jsem a sílila. Ve škole jsem zvládla přenést pytel sádry i uzvednout formu sama, když bylo třeba. Začala jsem si celkově víc věřit, cyklické problémy se sebedůvěrou a deprese vymizely. Další překvapení pro mne bylo, když jsem byla schopná začít místo odpoledních hodin chodit na ranní, dávají mi energii na celý den a týdnu dávají rytmus.

Přenos síly byl velmi znát i v dalších činnostech, třeba lezení na stěně. Také jsem začala hrát šílený undergroundový postapokalyptický sport Czech Jugger alias Krutá hra. Je to náročný sport, který kombinuje rugby se zápasem zbraněmi. Hrajou smíšené týmy, i když chlapů hraje výrazně víc. A já měla dostatečnou fyzičku, abych se jim postavila.

A především, zvládla jsem dodělat školu – udělat dost obrovskou diplomovou práci (4 lehce nadživotní sochy). Bez fyzičky a možnosti vyčistit si hlavu na FuTru bych to ani omylem nezvládla.

I co se týče těla a stravování jsem udělala velký pokrok. Začala jsem mít konečně opravdu ráda celé své tělo. Na podzim 2015 jsem zvládla držet Whole30 a od té doby jím celkově mnohem zdravěji. Nyní mám za sebou druhé Whole30 a se skoro stejnou váhou mám postavu mnohem pevnější a i štíhlejší než sem kdy měla.

Čas na výzvu – TSC!

Letos v únoru jsem si dala opět „detox“ s Whole30, a pak se postavila největší výzvě – Tactical Strength Challenge. Program mě bavil a soutež byla skvělá atmosférou a podporou, vytáhla jsem 117,5kg na deadlift, udělala tři shyby (což bylo největší překvapení) a udělala 148snatchů s 12kg za 5 minut. A to všechno i přes velké zvraty v osobním životě.



No a dnes se učím bench press, přidávám váhu na zercher dřep a udržuju deadlift, velká trojka s mojí láskou – velkou činkou. Nynějším velkým cílem do budoucna je dát dvojnásobek vlastní váhy na deadlift, ale to má ještě svůj čas.

 

Holky, ženy, Ladies – prostě to zkuste a samy to uvidíte. A ucítíte!

Krásná síla – Funkční trénink!

O autorce: Simča (alias Limonáda nebo Sikra) – na FUTR chodím s přestávkami od r.2013 a domnívám se, že jsem na něm silně závislá. No aby taky ne, když můj život posunul k lepšímu. 


Chceš mít hezkou postavu, hýbat se lépe, dostat se do kondice, zesílit?

Na nic nečekej, zavolej na 608 826 788 (recepce – pondělí až čtvrtek, 16 h. až 20 h.) nebo využij kontaktní formulář níže a domluv se na první cvičení!

Cvičíme ve vlastních prostorách 5 minut od stanic metra Hradčanská/Dejvická – ulice Wuchterlova 1, Praha 6!

jméno (třeba zadat)

email (třeba zadat)

předmět zprávy

zpráva

email