Narozdíl od toho, co si občas lidé myslí ostatní, se nejedeme na camp „zničit“, ale dpočinout si. Camp je úžasný ve svojé zenovém minimalismu – týden bez internetu a mobilu (a některé dny i bez teplé vody) může člověku alespoň na čas změnit život. Nakonec zjistíte, že k životu nepotřebujete moc. Za týden se naučíte více než za měsíce na tréninku (bytí „teď a tady“, neřešíte nic kromě cvičení, jídla a odpočinku).

Program campu byl minimalistický („méně je více“) – důraz na techniku a na základy, cvičeni s kettlebell (swing, swing a ješte jednou swing!). S pokročilými holkami jsme začali jsme připravu na Kettlebell KB5 Challenge (už v listopadu, nepřehledněte!): Shyby,dřepy na jedne noze/pistole (gratulejeme Pétě, ktera udělala pistol s 16 kg ketllebell na obě strany!), TGU, cleany & pressy a královský cvik cvičeni s kettlebell – snatch – nám daly nam pořadne do těla. Ted už nezbývá než ladit techniku (váš snatch bude jen tak dobrý jako váš swing!) a makat makat makat!

Program doplňovaly základy sebeobrany pro ženy (funkční trénink!), regenerační běhání, strečink a drily na mobilitu. Poděkování patří kamarádům ze školy Wing Chun Ivana Rzounka a Hung Kyun školy Pavla Macka.

Speciální poděkování Edovi (známý spisovatel a herec) a Ludvovi za „kulturní program“, který zpříjemnil bouřkové večery.

Cvičení zdar, těším se vás na jarním campu! Vaše Justys

Jarča: Atmosféra na campu úžasná. Ranní trénink střídá odpolední tak rychle to utíká. Ranní společný nástup hned se učím náš pokřik. Pak rozcvička, dechová cvičení a jde se na to! Přítahy, swingy, snatche na čerstvém vzduchu vše jde najednou lépe.  Je zážitek udělat si TGU v trávě a cvičit swingy pěkně bosky na hlíně. Všechny holky se povzbuzují, motivují se navzájem a zkušenější předávají své rady a postřehy dál. Prostě skvělá parta! Techniky, které člověk v gymu piluje týdny tady najednou jdou nějak lépe pochopit. Příroda a Justys jsou mocné čarodějky!

Odpolední tréninky taky stojí za to. Potěšila mě sebeobrana pro ženy připravená sifu s Justynkou. Moc mě bavila zvláště zvukové projevy byly pěkně procítěné. Našel se čas i na zábavu. Táborák, kytara, dobré pití k t

omu přijemní lidé a jako bonus předčítání kung-fu povídky co víc si přát.

Přišel poslední trénink.Justýnka přišla na zahájení ve stylovém tričku ”We can do it !” a byla zaslouženě odměněna potleskem na otevřené scéně. Na závěr nás čekala zkouška: Pětiminutový test ve snatchy. Všechny holky zvládly skvěle za mohutného povzbuzování všech kdo byli na místě jsem se překonala i já a dala jsem to! Holky, nejsme žádný ořezávátka!

Teď tu sedím u pc škrabu si asi milióntej škrábenec od těch hmyzích bestií a jde na mě smutek,že už to skončilo a zároveň se těším na další úplně nový camp v novém prostředí, který určitě zažiju celý.

Díky Justýně a Pavlovi za perfektní organizaci a péči o naše blaho během pobytu.

Fun, fun, fun, fun, fun, fun, FUN, FUN, FUN, FUN, FUNKČNÍ TRÉNINK!

Martina.:  Po prvním dnu campu jsem byla zničená, druhý den jsem si byla jistá, že umřu… Třetí den se mi vůbec nechtelo domu. Byla to dřina, ale stálo to za to. Mám pocit, že jsem za tři dny campu svojí techniku zlepšila víc než během předchozího měsíce.

A co bylo na campu nejlepší? Ludva! On takhle doopravdy mluví!

Aňa: Moje zážitky z campu. Na začátek bych uvedla, že to pro mě byla super zkušenost, kde jsem si mohla vyzkoušet co mé tělo zvládne a co musím ješte hodně trénovat. Za ten týden sem pochopila, že nemůžu brát všechno jen na lehkou váhu, pokud chci být v něčem lepší nebo se zdokonalovat, je pro mě těžké zvládat, školu, práci a trénink, ale i přesto sem pochopila ze slov „želva vyhrává závod“, že stačí treba každý den trénovat shyb, udělat pár kliků a dodržovat pravidelně tréninky, protože mě docela mrzí, že za celou tu dobu co (nepravidelně) chodím na funkční trénink nejsem schopná dát normálně záda, což me blokuje v dalším pokroku, a je to vlastne moje chyba, jeden pravidelného týden cvičení a vše se zlepšilo!

Co teď? Nechci usnout na vavřínech a tak jak sem přijela domu tak od té doby trénuju u zdi záda a dřepy, aby me nešla kolena dovnitř, ze staré tyče v kuchyni, kde bylo jen prádlo,  jsem si udělala hrazdu a máma mi pomáhá, když jdu nahoru.

Více jsem poznala holky, jsem ráda, že můžu být v tak super kolektivu, s vedením nejlepší trenérky! Celý camp byl bezva, pěkné prostředí dobré časové rozložení a hlavně sranda :-)

Péťa:  Týden na čerstvém vzduchu s partou skvělých lidí, kdy se staráte jen o to se dobře najíst, pořádně zamakat a dobře se vyspat – inu, co víc si přát? Spoustu jsme se toho naučili, opravili a přeučili.

Přijela jsem unavená, zničená, smradlavá a špinavá, ale šťastná, spokojená a nabitá pozitivní energií.

Díky všem za parádní týden, bylo to super!

Terka:  Camp byl „jinej svět“. Voňavý lesy, parádní vzduch, ticho. Úkryt mimo signály a deadliny pražského života. Hodne cvičení, ale taky hodne odpočinku – teprve po návratu domu jsem najednou cítila unavené svaly. Justys skvěle zvládala (stejně jako v gymu) všechny nás jednotlivě průbežne zaměstnávat, korigovat a rozesmávat – a fotit k tomu.

Bylo hodně času a prostoru opravit si techniku, vyzkoušely jsme si, že si můžeme hodně pomoci samy navzájem, když se sledujeme a upozorňujeme na chyby. Moc užitecný byly i občasný rady od sifu, který nás po očku sledoval. Bavilo mě i být trochu špinavá, smradlavá, poštípaná, svobodnější ve vztahu ke standardům městskýho života. Díky všem!

Asia: Shyb stále neudělám, ale stálo to za pokus, a pokus stál za to.

Pnětluky byly skvelý koktejl nekompromisního tréninku pod láskyplný okem Justýny, pozvolného odpoledního chill outu a večerních chvílek s poézií (a prózou!)

Bětka (Kill Bill 2): Aby bylo hned na začátku jasno – v trampování v přírodě si nijak zvlášť nelibuju, nesnáším ranní vstávání, nerada sdílím kuchyň s více lidmi… Přesto jsem tohle všechno na letním campu Funkčního tréninku absolvovala a dokonce se mi to líbilo tak, že bych si to hned zopakovala!

Sedíc v Praze bych teď dala nevím co, abych mohla vyběhnout v devět ráno na louku a několik hodin ve vedru cvičit, pak se poprat o místo u kuchyňské linky a po zaslouženém poledním klidu znovu vyběhnout vstříc odpolednímu tréninku. Stýská se mi po strečinku v bahně a hejnech komárů i po následném boji o sprchy.

A k čemu že to všechno bylo? Samozřejmě jsme procvičovaly všechny ty swingy, shyby, pressy, nadhozy, dřepy i TGU, takže jsem teď v lepší kondici než kdejaký profi sportovec. Ale třeba taky díky campu vím, jak přežít v amazonské džungli nebo jak má vypadat správná kung-fu povídka…

Takže teď si ze všeho nejvíc přeju, aby už byly Velikonoce a další jarní camp. A hlavně aby bylo teplo, protože nesnáším kempovaní v zimě a zimu vůbec a vstávání, když je šero a chlad a… ale myslím, že strečink ve sněhu bude vážně super!

Ines: „Želva vyhráva závod.“ Veľavravné tvrdenie, ktoré dáva nádej aj tým podstatne menej talentovaným, ako som napr. ja. Niektorí s tým môžu nesúhlasiť, resp. tvrdiť, že želva stále ostane len želvou…ja som však na kempe pochopila, že je vlastne úplne jedno, či ten závod naozaj vyhrá alebo nie. Podstatné je, že ak nezastane, posunie sa ďalej než bola včera. A o to práve ide! Takmer v každej oblasti života a v cvičení obzvlášť.

Trvalo mi dlho prijať tento fakt za svoj a zo začiatku campu som veru bojovala s tým, že som bola vždy zaradená do tej slabšej skupinky. V porovnaní s veľmi šikovnými holkami som sa cítila strašne neschopne. Pri pohľade späť som však veľmi rada, že som na kemp išla a vďaka Justýninému funkčnému tréningovému plánu a radám a podpore skutočnej simou aj v zdraví a šťastí prežila.

Rozhodne budem ešte dlho spomínať na tento týždeň absolútneho vypadnutia z reality. Normálne sa už teraz teším na ďalší!