Holčina odchází nadšená z tréninku. Je na sebe pyšná, a má na co – zrovna udělala svůj první shyb, 10 pěkných kliků na zemi, nebo třeba dřep na jedné noze. Však na tom pracovala tak dlouho. V tělocvičně uslyšela od ostatních holek zasloužené bravo, ale její radost bohužel často končí doma – místo pochvaly uslyší: „Shyb? Mrkej, já jich udělám 10! Kliky, haha, prosím tě, jen 30 jo?” Anebo: Prosím tě, ty s tím tvojiím pitomým cvičením naděláš!”.
Dobrá nálada pryč, dlouho budované sebevědomí opět dole, motivace do další práce nula…. A to si nevymýšlím, takových příběhů slyším na trénincích hodně, a upřímně řečeno, tihle egomachýrci pěkně s… štvou.
Jsme si rovní, ale nejsme stejní
Ženy jsou na tom co se týče horní poloviny těla hůře – myslím sílu :-) – což znamená, že např. shyby, kliky, military pressy atd. nám nejdou tak snadno jako vám. Možná nemáme tolik síly jako vy, ani nám nerostou svaly tak snadno jako vám, ale to neznamená, že silový trénink není pro nás.
Když se do něčeho zakousneme, tak se nám to dříve nebo potom povede, a pak bude jen koukat! Ostatně mám ve škole spoustu holek, které jsou na tom fyzicky lépe než ty jejich peciválové. TGU s 32 kg? Dřep na jedné noze s 20 kg kettlebell? Pánové, anyone?
Hoši, čeho se sakra bojíte?
Stejně tak si myslím, že ve spoustě případů chcete pánové za pohrdlivý smích jen schovat svůj strach a nejistotu z toho, aby náááhodou vaše křehká polovička na tom nebyla lépe než vy – jak byste pak vypadali před svými kamarády? Nebo žárlíte na to, že vaše drahá našla konečně něco, co ji baví, naplňuje, má očividné výsledky a vy…. Nic? Já vím, už rok přemýšlíte o tom, že byste měli byste něco s tím pupkem udělat, až zítra (zítra!) začnete.
Opravdový chlap se nepotřebuje před svojí ženou vytahovat, stejně ví, že je pro ní ten „nejšikovnější, nejchytřejší, nejhezčí, nejsilnější, nejlepší” – jinak by s ním přeci nebyla, ne? Co třeba místo “měření pinďourů” (prakticky stejně těžko proveditelné) si spolu zacvičit, jít si zaběhat, zajít společně na nějaký seminář?
Když už konečně namontujete svojí milované tu hrazdu, o které vám říkala už před 3 měsíci? Neříkejte, že ji taky nevyužijete!
„Podpora“ nebo „potvora”? Motivujte své Valkýry!
Psychická podpora je to nejdůležitější, co můžete svojí ženě nabídnout, obzvlášť když víte, že jí na něčím zaleží. Když se snaží se zhubnout, netahejte jí na pivo, pizzu a hamburger. Nemaká přeci v tělocvičně 3x týdně jen pro sebe (v první řadě měla by!), ale chce se hlavně líbit vám, tak ji pochvalte, podporujte – máte doma krásné a šikovně ženy, zaslouží si to!
Gentlemen, díky!
Nebudeme se pouštět do genderových sporů, vztah žena-muž spíše komplikují a hledají problémy, tam kde nejsou. Nejsme žádné militantní feministky, jsme sebevědomé, moderní ženy, které na sobě chtějí pracovat! Mám na tréninku spoustu holek, které jejich přítel, manžel nebo třeba bratr ke cvičení přivedl, naučil třeba dělat správně dřepy, kliky, dal základy posilování. Dobrá práce, pánové! Vaše holky přijdou na první hodinu a je vidět, že mají svoje odcvičeno a že cvičily pod okem toho nejlepšího trenéra – vás! Nechť jste pro ostatní gentlemany příkladem.
Velké poděkovaní mému manželovi za optimismus, trpělivost, neustálou podporu a kopáni do zadku (!) – díky za to, že mi ukázal, že nic není nemožné, že hranice a omezení existují jen v hlavě.
Vaše Justys
