Na Funkční trénink jsem začala chodit jako do školy – v září. V září 2014. A to díky Terezce B., která mi o cvičení povídala a přesvědčila mě i mého přítele, že to bude fajn.
Popravdě začátky v gymu byly zvláštní. Léta jsem nic nedělala, takže tělo trpělo, mysl taky. Kolem mne většinou slečny, kterým bych mohla dělat mámu. Ach jo. Navíc jsem se trápila tím, že nic neumím – no to je ale zvláštní, že začátečník nic neumí a teprve se to učí, že? Ale já neměla trpělivost a chtěla vše rychle, nejlépe hned. A nechápala jsem, proč to tak trvá, proč nemůžu zvedat víc, dělat něco jiného, než co právě dělám. Závistivě jsem pokukovala po hloučku pokročilých holek kolem Justyny a trápení se stupňovalo. Naštěstí se nerada vzdávám.
Tímto musím moc poděkovat Bětce a Míše za nadpozemskou trpělivost, laskavost a přísnost. Díky nim jsem dokázala překonat ten bod, kdy se vše zlomilo. Postupně jsem si začala uvědomovat, že zdánlivě jednotvárná příprava a nekonečné opakování jednoduchých cviků vede k cíli a tělo připraví na větší zátěž a složitosti. Až jsem se pak někdy styděla, jak jsem byla netrpělivá a nechápavá.
A úplně největší euforii jsem zažila na kempu pro začátečníky. Těch několik dní fyzické zátěže a úžasné atmosféry rozhodlo, a hned od září jsem začala chodit cvičit 3x týdně. A najednou bylo všechno lehčí, hezčí, snazší. Cítila jsem, že jsem si vypěstovala docela slušnou závislost na cvičení, na gymu, na „spolucvičenkách“.
Ale stejně jsem pořád pokukovala po Justyniných holkách. Tam se totiž i zvedala činka. Když jsem viděla deadlift v podání útlé Káji, strašně moc jsem to chtěla taky zkusit. Když to dokáže tak mladá a štíhlá holka, tak já taky.
Nikdy nezapomenu na osudový den v prosinci 2015, kdy jsem se osmělila a zeptala se Justys, jestli bych si mohla taky činku zkusit. Odpověď mě velmi potěšila: prý můžu, ale půjdu tedy i na soutěž. Tak jsem nadšeně kývla, protože jsem v té době vůbec netušila, že TSC není jen na podzim, ale i na jaře. No to tedy byla výzva! Naučit se deadlift a snatch za 3 měsíce. Shybovat jsem v té době už nemohla, schylovalo se k operaci „skákavého prstu“ (ta byla naplánovaná hned po TSC a vyřadila mě pak na 3 měsíce z provozu).
Na TSC jsem jako frajerka nastoupila ve slunečních brýlích se zánětem spojivek a s opíchanou rukou, která už vypovídala službu. I tak jsem se ale nechala vyhecovat a dala 115kg na deadlift a 109 snatchů. Pro mne úspěch veliký. Ve svých padesáti jsem tedy zjistila, že nejsem žádné béčko a že činka může být moje kamarádka. A taky že ano!
Díky moc Justys, že mi tu radost z činky dopřála, a že mě učí bench press a military press, zercher a front squat, deadlift a Pendlay row. A že nebere ohledy na můj věk. A že není jen skvělá trenérka, ale i barmanka – vždy mi do programu namíchá koktejl trápení, radosti, bolesti namožených svalů a pokořování dalších hranic. To mě moc baví a ona to moc dobře ví.
V současné době jsem ve fázi těžké závislosti. Na tréninky se těším, baví mě, a taky mě baví to, jak jsem pokaždé úplně vyřízená.
A díky FuTr jsem zjistila několik věcí:
- Lépe a déle spím.
- Mám zpevněné ty správné svaly, a tak už se mě netýká počínající inkontinence
- Mám fakt velkou sílu – dovedu v pohodě nosit na rukách svá dvě vnoučata (5 a 6 let), přenáším velká břemena
- Mám několik nových kamarádek
- Už nejsem fňukna
- Víc si rozumím se svým tělem
- Přestala mě bolet záda, protože umím stát, sedět, shýbat se
- Nemám už plandavé paže (!)
- Miluju činku!
A za to všechno může Justys a její team. Díky!
O autorce: Dana, 53 let, do gymu chodí od roku 2014, a teď už si svůj život bez FuTr a ladies kolem něj nedovede představit. V současné době se zaučuje na instruktorku FuTr.
Chceš mít hezkou postavu, hýbat se lépe, dostat se do kondice, zesílit?
Na nic nečekej, zavolej na 608 826 788 (recepce – pondělí až čtvrtek, 16 h. až 20 h.) nebo využij kontaktní formulář níže a domluv se na první cvičení!
Cvičíme ve vlastních prostorách 5 minut od stanic metra Hradčanská/Dejvická – ulice Wuchterlova 1, Praha 6!
