Minulý týden jsem omylem vytáhla v ranní rozespalosti ze skříně džíny, které jsem už více než rok nedostala dál než ke kolenům… Svůj omyl jsem zjistila až poté, co jsem je v pohodě oblékla a zapnula.
Ale jak to všechno začalo….
Měla jsem odzávoděnou svou šestou sezónu v benchpressu a poprvé jsem si nevylepšila soutěžní maxko. Trápila mě bolest ramen, a když jsem jednou týden za sebou tahala nohou kvůli vyhozenému bedernímu obratli, rozhodla jsem se konat.
Najdu si nějaký zdravotní tělocvik, do další sezony daleko, tak je čas s tím něco udělat. Jenže představa, že budu cvičit na balónu, mě jaksi úplně nenadchla.
Úplně náhodou jsem na Facebooku narazila na odkaz Funkčního tréninku – a začala jsem šmírovat na netu, co že to vlastně je a řekla si, že to zkusím. Je mi skoro 47 let, takže jsem měla trochu obavu, jestli se s tímhle dá ještě začít, ale prý že zkusit se má všechno a tak jsem si domluvila zkušební lekci.
První tréninky
Co se mi líbilo hned, bylo to, že trenérka všechny znala a i holky vypadaly, že jsou prostě parta. Co mě trochu znervóznilo, bylo to, že na tréninku byly holky vesměs ve věku mých synů, ale když už jsem tady…
Trenérka si vzala stranou holky, které byly poprvé, a ptala se, proč přišly a co si od cvičení slibují. Než jsem stačila vysvětlit, proč tam vlastně jsem, zkoukla mě a povídá – a ty chceš asi zhubnout. No, jaksi jsem tušila, že můj téměř metrák není ani ke 176 cm výšky úplně v pořádku, ale upřímně řečeno, bylo to až to poslední, co bych (po mnoha marných pokusech, kdy mi po zdravotních problémech skokově vylítla váha a nechtěla se hnout dolů) v tu chvíli řešila… A tak jsem to nechala být.
První tréninky jsem se neuvěřitelně trápila – kdyby se vyhlašovala soutěž o nejzkrácenějšího nováčka, vyhrála bych rozdílem několika tříd. Bylo jasné, že na kettlebell si nesáhnu, dokud nezvládnu spoustu jiných věcí. Ale jsem od přírody sveřepá, takže jsem všechno, prováděla dvakrát týdně pod dohledem, zkoušela i denně doma nebo v posilovně.
Do posilovny jsem chodila pořád, protože jsem u tréninku pomáhala kamarádům, kterým ještě sezona neskončila, cvičila jsem i tam – pořád tak nějak, jak jsem byla zvyklá, i když samozřejmě s menší intenzitou a k tomu všechny ty „nové“ věci.
A jedeme dál…
Postupně jsem na Funkčním tréninku postoupila k dalším cvikům, občas to byla docela psina, neb jsem extrémně pohybově nadaná a zopakovat sled po sobě jdoucích pohybů je pro mě skoro nadlidský výkon. Postupně jsem se ale naučila poloviční TGU, začala pracovat na celém, a také dalších cvicích, přes deadlift vedla cesta ke swingování a já najednou zjistila, že to „svoje“ cvičení přizpůsobují tomu novému a že mě to baví.
Po 3 měsících…
Ramena jsou téměř bez problémů a o zádech nevím, že mě kdy bolela. Náhodu jsem v té samé době našla články o stravování a změnila úplně to, co jím. Ne že bych předtím jedla špatně, ale evidentně jsem šla proti svému metabolickému typu. A najednou šla váha dolů – po třech měsících mám dole 10 kg bez hladu a centimetry na potřebných místech taky pěkně ubyly.
Začala jsem řešit, jak následně skloubit přípravu na další sezonu s tímhle cvičením, které mě neskutečně baví. Ale vyřešilo se to „samo“, neboť Pavel s Justys mi nabídli, že mi s tím plánováním pomůžou a tak se rýsuje možnost, že moje další příprava bude úplně jiná než ta dosavadní a kdoví, třeba i ten nový osobák padne!
A kdyby ne, pořád tu je ta pohoda, to, že mě to baví a pak ty menší džíny, že?
O autorce:
- Petra Bričová, skoro 47 let, dva dospělí synové
- povoláním administrativní pracovník přes finance
- odzávoděno 6 sezón v benchpressu, odcvičeno sezón o něco víc
- na Funkční trénink chodí od srpna 2013
Chceš začít cvičit? Na nic nečekej, zavolej na 608 826 788 (recepce – pondělí až čtvrtek, 16 h. až 20 h.) nebo využij kontaktní formulář níže a domluv se na první cvičení!
Cvičíme ve vlastních prostorách 5 minut od stanic metra Hradčanská/Dejvická – ulice Wuchterlova 1, Praha 6!
