Před pár dny se mě ptal jeden známý, jestli a proč mě baví kettlebell Get Up (TGU/Turkish Get Up), že jeho moc ne. Odpověděla jsem, že je to můj nejoblíbenější cvik, ale nedokázala jsem dobře vysvětlit proč.
Včera na tréninku mi to pod železem došlo. Mám ráda Get Up, protože:
Jen já a železo
Když dělám kettlebell Get Up, musím být naprosto soustředěná. Jsem to jenom já a kettlebell, žádná práce, termíny, myšlenky na problémy všedních dní. I bezprostřední okolí musí přestat existovat. Pokud nedokážu tohle vypnout, pod železo nelezu. Už jsem si vyzkoušela, co se jinak stane, a v nouzovém odhazování koule stranou nejsem moc pohotová.
Krok za krokem
Většina z nás dělá celý den víc věcí naráz. V práci nebo ve škole se na nás hrnou desítky podnětů, které musíme rychle zpracovat. V klidu se většinou ani nenajíme – kdo pracuje nebo čte u oběda, ruku nahoru, tři dva jedna teď! Na rozdíl od multitaskingového života je kettlebell Get Up cvikem, který se provádí krok za krokem. V jednu chvíli dělám jen jeden pohyb a v každém kroku se můžu zastavit a zkontrolovat, jestli je všechno tak, jak má být.
Koriguje mou zbrklost
Občas chci mít něco už hotové nebo je to moc lehké, takže to ne přímo odfláknu, ale udělám to rychle. Což je živná půda pro nesoustředění a tím pádem chyby. I v tréninku občas u lehčí kettlebell vyhraje ta zdánlivá snadnost a já zbytečně zrychlím.
Get Up tohle nese s nelibostí a také mi to dá patřičně najevo. „Chovat se ke každé váze se stejným respektem,“ to mi zrovna včera řekla Justys a tím se musím řídit. A neplatí ono to náhodou i v běžném životě?
Je to diagnostik
Kettlebell Get Up nekompromisně vyžaduje souhru celého těla od hlavy po konečky prstů. Není divu, že se všechny mé problémy s pohybovým aparátem (ty, o kterých vím a trápí mě dlouhodobě, i ty, o kterých jsem neměla tušení) manifestovaly zejména u Get Upu. Jako by říkal: “pozor, tohle děláš špatně”, “pozor, na tohle máš sílu v rukou, ale ne jinde” a hlavně „poslouchej se a dýchej“. Po vhodné úpravě mě ale taky posiluje a tím uzdravuje.
Povzbuzuje sebedůvěru
Když mám železo nad hlavou, začne mi pod ním podklesávat ruka nebo se vychyluje do strany a já ho dokážu vlastní silou vyrovnat a vrátit zpátky, může být pro celý život slabou ženskou opojnější pocit? Přidejme, že si každý posun ve váze musí člověk zasloužit a že musí sám zhodnotit, jestli už má na to jít bez jištění.
Přesah do světa mimo gym je neskutečný. Když se nezhroutím pod zátěží v gymu, nezhroutím se ani tváří v tvář problémům každodenního života.
Jaký je váš oblíbený cvik a proč?
O autorce:
Markéta Š., kanclkrysa. Cvičí pravidelně od dubna 2014. Na FuTru si spravuje záda a čistí hlavu. Ve volném čase čte, píše a prohlíží si nově nabyté svaly :-)
PS. Všem doporučujeme blog Markétky: www.paleolifestyle.cz
Chceš začít cvičit? Na nic nečekej, zavolej na 608 826 788 (recepce – pondělí až čtvrtek, 16 h. až 20 h.) nebo využij kontaktní formulář níže a domluv se na první cvičení!
Cvičíme ve vlastních prostorách 5 minut od stanic metra Hradčanská/Dejvická – ulice Wuchterlova 1, Praha 6!
